Osamělá…

Jmenovala se Jana. Jana byla psychicky nevyrovnaná. Teda na okolí působila velmi vyrovnaně a všichni o ní říkali, že je neuvěřitelně silná žena. Ale ona se tak necítíla. Nebo cítíla, ale jen ve svém fyzickém těle. Někde uvnitř sebe vlastně vůbec nevěděla, kdo je. Největší problém ji dělaly emoce. Emoce, emoce…způsobují nemoce. Jo, to byl přesně jeji případ. Jednou vážnou nemocí si prošla. Tělo si uzdravila. Ale s duší se začali dít věci. Ono, totiž když vám jde o život, tak přehodnotíte všechno. Říká se. Tak jednoduché to ale není. Stále se nervovala maličkostma, vybuchovala na první dobrou jako nášlapná mina. Ale smích a pláč ji moc nešli. Ty nejpřínosnější emoce někde odpálila tou nášlapnou bombou. Ráda by se zas smála od srdce, až by ji slzy tekly. Ale když netečou slzy smutku, nemohou téci ani slzy smíchu. Děti to s ní neměly jednoduché. A manžel teprve ne. Manžel byl racionální, vysoce postavený manažer. Nějaké emoce mu taky nic moc neříkali. Takže to, že Jana neplakala kvitoval. Co by taky dělal s ubrečenou ženskou. Jo sem tam měla cholerický výstup, moc se nesmála, ale jinak mu uvařila, vyprala a i nějaký ten sex občas byl. Když byl sex, byl dobrý den. Jemu se uvolnila tenze z pracovních povinností, které neustále narůstaly a byl zase samý vtípek a dobrá nálada. U Jany to bylo horší. Byla teda spokojená, že manžel je v pohodě a celkově atmosféra doma je taková uvolněná, což se o ní říci nedalo. Jakmile byla pak na děti sama, tak všechny emoce se opět proměnili ve vztek a už to lítalo.

Ale snažila se s tím něco dělat. Jenže, jak se začala v sobě hrabat a snažila se dohrabat do nitra své duše, tak tím jak odhazovala své slupky, tak zadupávala vztahy okolo sebe. Okolí ji nechápalo. Kam se poděla ta pohodová Jana, u které nebyl nic problém? Ani manžel už nevěděl. Tak se hádali. Protože nebyl sex. A když nebyl sex, tak byla tenze. A on nebyl v pohodě. A ani Jana nebyla v pohodě. A tak se cyklili. A pak konečně emoce se povolili a Jana začala plakat. A nešlo přestat. A manžel, říkejme mu třeba David, nevěděl co s tím. V práci stres neustále narůstal a ještě teď řešit uřvanou ženu. Tak to teda ne. Jana se nakonec uklidnila. Sama. Sebrala v sobě jakousi vnitřní sílu a rozhodla se, že svůj život změní. Okolí si klepalo na čelo, když oznámili, že se rozvádějí. Takový skvělý pohodový pár, ona má vše na co si vzpomene. On má skvělou práci. Staví krásný barák. Dvakrát do roka dovolená. Dvě krásné děti. A rozvod? Proč jako? Ta ženská neví co v Davidovi má. Ještě bude litovat. Špitali si. Jenže ona věděla, že nebude. Že jediné co potřebuje, je mít sama sebe. Mít ráda sama sebe. A proto odešla.

Prodělala jsem rakovinu prsu a během léčby jsem si začala psát blog. Zpočátku jsem netušila co mě čeká, co se mnou bude a hlavně zda to zvládnu. Jelikož jsem těžko hledala informace a každé zadání slova rakovina do googlu mou psychiku poslalo dolů, rozhodla jsem se, že pomůžu ženám, které jsou ve stejné situaci. Můj příběh si můžete přečíst zde:
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů