Strach

Strach je emoce, která když vás ovládne, tak zcela změní váš život. Protože žít ve strachu je těžké.

Proto je velmi důležité umět mu pohlídnout do očí. Umět ho překonat tím, že mu půjdete naproti.

Ano, existují strachy, kde to tak jednoduché není. Třeba když máte strach ze strachu ze smrti. To jste pak zacyklení, protože mít strach z toho, že budete mít strach, je situace na houby.

Ale je spousta strachů, které jdou překonat poměrně lehce.

Třeba teď na dovolené. Udělali jsme dětem stezku odvahy. Na táboře, kam jezdíme, je zakázaná. Nechápu proč, resp. vím proč, rodiče si to údajně nepřejí, ale nechápu to.

Protože to je přesně situace, umět jít strachu naproti. A pokud vytvoříte bezpečné prostředí, kdy strach vzbuzuje pouhá tma, tak tím dětem poskytnete cennou zkušenost, že jakmile strachu pohlédne do očí, tak není tak děsivý, jako v představách.

Stezku šly téměř všechny děti, i Edwin, kterému jsou 3 roky (ten šel tedy se Zdendou, ale i to považuji za skvělé, pomalými krůčky strach překonávat) a Juli, která si doma nedojde sama ani na záchod.

Já jsem hlídala v nejkritičtějším bodě. Bylo zajímavé pozorovat, jak každé dítě reaguje jinak. Jedno sprintovalo tak, že by mu ani Bolt nestačil, druhé šlo váhavě a otáčelo se na každém kroku, třetí se zastavilo a váhalo, zda to nemá otočit.

Ale všechny to zvládly a na konci měly o zážitek víc a hlavně vědomí, že poznaný strach, strachem přestává být.