Moje nemoc

Články kategorie Moje nemoc
8.4. 2019

Kdo je v našem životě nejdůležitější??

Umění odpočívat… …pečovat o sebe, nebýt dokonalá…protože kdo je dokonalý, tak ten končí…sám význam to říká…dokonalý se totiž dá opsat i slovem dodělaný, ne? O to být dokonalé bychom se měly snažit, ale pomalu, celý život, nechtějme být dokonalé hned, protože, když budeme, co pak? Co bude následovat poté? Já to raději ani vědět nechci…...

17.3. 2019

Jsem zdravá…A opravdu tomu věřím??

Tak už jsem si myslela, že svou rakovinovou minulost mám vyřešenou a že už mě nic nerozhodí…No není to bohužel tak zcela pravda. Stále to není ono a stále okolo mně jdou strachy z návratu. Klíčem dle mě uvěřit tomu a přijmout ten fakt, že jsem opravdu zdravá. A hlavně rozhodnout se být zdravá. Což...

22.10. 2018

Vyšetři se! Tady máš návod:-)

Všude, včetně na mých sociálních sítích, se v tento měsíc dočtete, jak je důležité samovyšetření prsou. Ale jak se toto vyšetření dělá? Čtěte dále a dozvíte se:-). Prsa byste si měli (ano měkké „i“ je na místě, jelikož i muži by si svá prsa měli kontrolovat) vyšetřovat jednou za měsíc, ideálně 5.-10. den od začátku...

21.10. 2018

Prsa sem, prsa tam…

Prsa…téma pro muže, ženy…jednou jsou malá, po druhé velká, povislá, nesoumerna…já ty svoje nesnasela…od momentu, kdy mi začaly růst…nejprve jsme kvůli nim nemohla ležet na brise, než jsem si zvykla, pak vyrostla moc a blbě se mi s nimi sportovalo, prekazely mi, nemohla jsem sehnat hezké prádlo, měla jsem pocit, ze vypadam vyzyvave, kdykoliv jsme...

16.10. 2018

Bez kyslíku není život

Říjen je měsíc rakoviny prsu. Před dvěmi touto dobou měla před sebou 4. chemoterapii, před sebou ještě další 4, operaci, radioterapii. Musím říct, že období léčby, bylo paradoxně velmi fajn. Když se léčba blížila ke konci, tak jsem na dobu, kdy jsem chodila na chemo vzpomínala velmi ráda. Řeknete si, ta je divná. Ale bylo...

9.10. 2018

Ze dna

Je to…BEZMOC SMUTEK TĚLO SE VZMÍTÁ JE PLNÉ EMOCÍ – ne těch pozitivních STRACH – ne ze smrti, ale z čekání. Že budu sama. Z neznámého. Protože je to daleko, je to abstraktní. Ale přesto jsou okamžiky, kdy je to tak blízko. Kdy se od vás nejbližší odklánějí, říkají že to bude dobré, v tom...

14.3. 2018

Tři týdny lázeňskou povalečkou

Napsáno: 23. LEDNA 2018 Parkujeme auto před nádražím, Zdenda hází na záda mou třicetikilovou krosnu, ve které nic není, jak zjišťuji o pár hodin později při vybalování a já ještě v posledních minutách dělám před autem módní přehlídku a nemůžu se rozhodnout, jakou bundu a jakou kabelku si vezmu. A hurá směr Plzeň, kde očekávám...

14.3. 2018

Silná jako ocel, křehká jako diamant

Napsáno: 10. LEDNA 2018 Před více jak rokem, když jsem onemocněla, tak jsem se ke své situaci postavila čelem. Všichni mě obdivovali, jak jsem silná a odolná, že to vše tak krásně zvládám. Já jsem si to taky myslela. Připadala jsem si silná a nezlomná jako skála. Jenže rok se s rokem sešel a skála...

27.2. 2018

Den bordeláře

Napsáno: 14. LISTOPADU 2017 Jak už jsem psala, nejsem teď zrovna v rovnováze. Ale pomalu se to lepší. Ale dnešek…dnešek fakt stál za to. Opět, začalo tím, že jsem se moc nevyspala. Místo abych zalehla, tak jsem ještě na ZOOTu honila outfity na sobotní večer. Nic jsem neulovila, zato jsem si zadělala na den plný...

27.2. 2018

Jak mě ovládl strach…a splnil se mi jeden malý sen

Napsáno: 10. LISTOPADU 2017 Loni jsem měla před sebou šestou chemoterapii, probíhala soutěž Czech Blog Awards, já jsem psala blog celkem krátce. Přesně tak dlouho, jak dlouho jsem měla u sebe rakovinu. A říkala jsem si, že bych se té soutěže fakt chtěla zúčastnit. Ale loni se mi to nehodilo, jednak jsem se ještě necítila...