Sociální bubliny

Rakovina se na mně valí ze všech koutů. I google mi sprostě a netaktně nabízí příběhy lidí, kteří mají rakovinu a zbývá jim pár týdnů života. O co mu jako jde??

Je to prostě jen jednoduchá sociální bublina. Jelikož se mě toto téma přímo dotýká, tak o něm sem tam čtu. Stýkám se s lidmi, kteří rakovinu měli nebo jí prochází. A jsem také více k tomuto tématu vnímavá. Znáte to, koupíte si stříbrnou Hondu Civic a najednou máte pocit, že všude jsou stříbrné Hondy Civic. A pan google na to reaguje. Tomu nějaký takt nic neříká. Prostě vidí co hledáte, na co klikáte a aby vám práci usnadnil, tak šup a podstrčí vám dojemný příběh mladé ženy, která se rychlé vdá, aby stihla mít na sobě svatební šaty, než zemře. Na rakovinu.

Nebo volby. Typické. Vyhraje strana A. A vy se hrozně divíte, jakto?? Vždyť ji nikdo nevolil. A všichni volili stranu B a ta se sotva dostala do sněmovny. Divné, co? Někdy je dobré ze sociální bubliny vystoupit a mluvit s lidmi, kteří mají jiné názory. A debatovat, hádat se, ale zároveň akceptovat i názory zcela odlišné.

 

 

Ale pozor na komunitu matek na mateřské dovolené. Tam se sociální bubliny tak prolínají, že se vlastně mohou smazat. Takže se může stát, že vy kojíte a vaše kamarádka propaguje umělou výživu. Vy dáváte pampresky a jiná kamarádka by dítěti v žádném případně zadek do papíru nedala. Jedna kamarádka s dětmi od rána do večera něco tvoří a když netvoří, tak s nimi lítá po kroužkách a pro vás je výkon podat dětem pastelky. Sociální skupiny se protnou. A vznikají rozbušky. Ale ne vždy, i když často je náročné zatnout jazyk za zuby a nekomentovat něco, co podle vás ja absolutně špatně. Ale podle kamarádky to je naprosto správně a to vy jste úplně marná. Ale není to tak, každý to dělá jak nejlépe může. Teda, alespoň se snažím si to myslet.

 

 

Nebo, já mám teď pocit, že cestovat po světě už není tak cool a výjimečné, dělá to přece každý. Tenhle slaví Vánoce na Bali. Tahle provokuje v lednu fotkama z pláže na Maledivách. Tamten letí na Zelánd a dokonce i Božka z horní dolní jede do Thajska. Ale je to tak? No není, ja totiž sedím doma na zadku. Takže určitě necestují všichni, jak mi to servírují sociální sítě.

 

 

Ti co necestují, totoiž staví baráky. Takže téma hovorů je dané. Bavíme se kdo má jakou kvalitu betonu. Jestli staví z třicítek nebo čtyřicítek, z Heluzu nebo Porothermu. Jestli na lepidlo nebo na pěnu. Vy co jste mimo tento typ sociální skupiny, tak vám musím prozradit, že na maltu se už dávno nestaví. Kdo kdy to bude dávat pod střechu a kolik stojí jedna kari síť…atd. Jo, je to zábavné. Rozhodně víc než hovory o politice.

 

Je dobré a myslím, že i docela přínosné, sem tam nějakou tu sociální bublinu propíchnout a zjistit, že vše není vždy takové, jak se nám může zdát. Já bych třeba ráda opustila tu rakovinou a umírající bublinu. Nebo by stačilo tu umírající.

Prodělala jsem rakovinu prsu a během léčby jsem si začala psát blog. Zpočátku jsem netušila co mě čeká, co se mnou bude a hlavně zda to zvládnu. Jelikož jsem těžko hledala informace a každé zadání slova rakovina do googlu mou psychiku poslalo dolů, rozhodla jsem se, že pomůžu ženám, které jsou ve stejné situaci. Můj příběh si můžete přečíst zde:
Komentáře
  1. Bětka napsal:

    Sociální bubliny jsou zrádné. Mně trvalo hodně dlouho, než jsem si všimla, že některé věci jsou jen moje bublina a ne celosvětově platná pravda. Na mateřské to bývá obzvlášť husté.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů