O všem možném

Články kategorie O všem možném
18.2. 2018

Silná trojka

Napsáno: 6. LEDNA 2017 Bylo nás pět. Pět holek, které se v srpnu 2013 staly matkami. Seznámily jsem se na internetové diskuzi. Časem se z pětice vytvořila dvojice a trojice. To tak v životě bývá, že se cesty spojují a zase rozdělují. Ta dvojice si byla podobná více a i naše trojice má v životě...

18.2. 2018

Jak jsem nešla na pivo

Napsáno: 27. LEDNA 2017 Dnes večer jsem se těšila, že se Zdendou vyrazime do víru velkoměsta. Už více jak tři roky je to pro mně svátek, když můžeme jít v Praze večer mimo domov. No,ale když i třetí líčení odplavily slzy, tak jsem se s vycházkou rozloučila. Dostihla mě mocná únava. V bytě chaos, druhý...

18.2. 2018

Jedna moje Všechnopárty…aneb jak bylo v roce 2016?

Napsáno: 31. PROSINCE 2016 Ač moc nemám ráda takovéto bilancování na konci roku, co bylo dobré, co zlé, co nejhorší co nejlepší a co nás čeká v novém roce, tak přece jen se do něj asi taky pustím. Protože jsem nucena sedět dnes doma s rodiči,  a řeknu vám, program v televizi je dost tristní....

18.2. 2018

Pohled do nitra duše

Napsáno: 14. PROSINCE 2016 Mám za sebou předposlední chemoterapii, dnes budu asi trapně melancholická, trochu upřímná a neveselá, kdo neni nalazen, nechť nečte. Já se do příště polepším a napíšu brzy zas něco veselého:-) A kdo se rozhodl, že číst bude tak hurá do toho. Mám za sebou sedmou chemoterapii, pomalu a jistě se blížím...

18.2. 2018

Obrázky padají na zem vždy namazanou stranou

Napsáno 2. PROSINCE 2016 Dnešek byl ten den, který se prostě nepovedl. Špatně to začalo už včera. Šla jsem spát pozdě. Pak jsem dlouho makala na tom, abych usnula. Poslední dobou my tato činnost dává dosti zabrat. Ač jsem k smrti unavená, tak mi prostě to usnutí nejde. Tak jsem tak ležela, slyším Zdendu dýchat,...

17.2. 2018

Nejsmutnější přání jsou ta nevyřčená…

Napsáno: 24. LISTOPADU 2016 Tak mám za sebou šestou chemoterapii, druhou z cyklu taxanů. Tentokrát to bylo dlouhé, v Krči jsem byla od osmi do jedné. Ale byla jsem v klidu, měla jsem co číst, co jíst, prostě základní životní potřeby byly uspokojeny a to moje alfa a omega:-). Jen jsem si po minulé zkušenosti,...

17.2. 2018

Obyčejné dny jsou důležité

Napsáno: 14. LISTOPADU 2016 Hurá sláva! Dnes se cítím jako za zdravá, navštívila mě paní Energie:-)) Zvládla jsem nakoupit,vyprat,uvařit dvouchodový oběd (pomineme, že nákup dovezl Rohlík, druhý chod k obědu byly kupované buchtičky s krémem z pytlíku – ale vaření nebylo nikdy mé hobby:-), vyzvednout Juli ze školky a vyrazit na sraz s kamarádkou. V...

17.2. 2018

Tři měsíce s diagnozou zhoubný karcinom prsu

Napsáno: 2. LISTOPADU 2016 Dnes jsem přemýšlela, jak dlouho už spadám od kategorie pacientů s rakovinou. A tedy, musela jsem dost přemýšlet. Je to pro mě dobré znamení, prostě tomu nepřikládám nějakou životní váhu. Sice se mi trochu život změnil, ale nemohu zatím tvrdit, že by to byla změna nějak významná. V rádiu jsem slyšela...

17.2. 2018

O zatoulaných myšlenkách

Napsáno: 14. ŘÍJNA 2016 Ležím v posteli a snažím se odklonit svojí mysl od toho, jak mi mojí krev intoxikují Antracykliny. Dnes jsem byla na chemoterapii. A v tu chvíli si uvědomuji, jak skvělou možnost jsem díky své nemoci dostala. I když dosti brutálním způsobem. Dostala jsem tu možnost zjišťovat další rozměr a možnosti svého...

16.2. 2018

My vám ty medaile přivezeme!

Napsáno: 9. ZÁŘÍ 2016 Nikdy jsem nebyla aktivní atlet, jako v tom smyslu, že jsem trénovala v nějakém klubu a účastnila se závodů. Jo, vždy to byl můj sen, ale nikdy jsem neposbírala odvahu a jít se přihlásit mezi tu elitu, kterou si trenér atletiky v našem městě vybíral na školních olympiádach. Já se tam...