Ze dna

Je to…BEZMOC

SMUTEK

TĚLO SE VZMÍTÁ

JE PLNÉ EMOCÍ – ne těch pozitivních

STRACH – ne ze smrti, ale z čekání. Že budu sama. Z neznámého.

Protože je to daleko, je to abstraktní. Ale přesto jsou okamžiky, kdy je to tak blízko.

Kdy se od vás nejbližší odklánějí, říkají že to bude dobré, v tom lepším případě.

Nebo odcházejí.

V momentě, kdy nechcete být sami, protože samota je strach.

Strach ze svého nitra, co v něm je.

Strach z toho, že to nezvládnete.

Odhodit ten kámen, který na vás padá a vydat se s lehkostí dál.

Ať s tebou, nebo sama.