5+1 kniha, které mi pomohly nakopnout psychiku

Čtete rádi?

Chtěla bych se s vámi podělit o tipy na knížky, které mi mimojiné pomáhali v postfázi po nemoci, kdy jsem se potýkala a vlastně stále potýkám s různým strachy a psychickou nepohodou.

Protože co si budem povídat a zmiňuji se o tom celkem často, fáze po nemoci je dle mě daleko náročnější než nemoc samotná. Samozřejmě to platí, když se úspěšně vyléčíte. Pro okolí jste už zdraví, nechápou, kde je problém. A vy nechápete, že nechápou a je to celé zacyklené. Dalo by se říci, hoďte to za hlavu a radujte se, že jste zdraví. Bohužel to není tak jednoduché.

Už během nemoci jsem četla knihu od Rhondy Byrne Moc. Kdyby mi ji dal někdo do ruky tak 3 roky zpět, vrátila bych ji se slovy “co je to za blbost”. Ano, neustále se tam píše, že pokud něco chcete, máte tu MOC toho dosáhnout. V knize je to popsáno s takovou lehkostí, že už během čtení získáte pocit, že když si budete přát milion na účtě, objeví se vám tam. No, tak to samozřejmě není. Ale pochopila jsem jak funguje tzv. zákon rezonance (o čemž je mimochodem také napsána kniha, autorem je Piere Franckh). Že pokud něco chcete, musíte umět i dávat a hlavně musíte věřit tomu, že toho dosáhnete. Ač to nebude hned.

Další knížka, Jak si správně přát, je postavená na v podstatě stejné myšlence a je už od výše uvedeného autora Piera Franckha. Hlavním sdělením knihy je myšlenka, jenž je obsažená v názvu knihy. A že správně vyslovené a ideálně napsané přání, je velmi důležité. A toto mohu potvrdit. Jelikož já jsem si před svou nemocí dlouho přála mít klid. Až mi mé přání bylo splněno – onemocněla jsem a měla jsem klid. Měla jsem klid na to odpočívat. Měla jsem konečně čas pro sebe. Ale toto jsem rozhodně přáním mít klid nemyslela. Určitě ji doporučuji, jen je třeba mít mysl nastavenou alespoň trochu tímto směrem. Směrem, kdy věříte, že vše a tedy hlavně svůj život, máte ve svých rukou. Jinak knihu podle mě odložíte s tím, že to je nebetyčná blbost, ale vězte, že není.

Dalajlámova kočka je kniha, kterou právě dočítám. A je skvělá. Jedná se o příběh kotěte, kterého zachránil Dalajláma před jistou smrtí v indickém Dillí. Toto kotě pak vypráví Dalajlámovi myšlenky a uvádí je do své kočičí praxe. Je zábavné, poučné a dobře se to čte. To je kniha číslo jedna. Pohlazení po duši.

Kniha Musela jsem zemřít je takové must read v případě, že onemocníte rakovinou, resp.mám takový pocit z toho. Četla jsem i asi rok zpátky. Byla čtivá, ale obecně zkrátka je pro mně sci-fi to, jak autorka v podstatě vstala z mrtvých bez jakékoliv léčby a bez léčby se i uzdravila. Opět, je tam spousta myšlenek, které vám určitě během léčby, nebo i po léčbě nebo i pokud vám nic není, otevřou oči, ale vzhledem k tomu, že to má být dle skutečné události a já jsem strašný skeptik, tak zpětně mi to přijde ujetý. Ale člověk má věřit na zázraky, že ano?

V boji se strachem mi pomohla kniha Cesta od Brandon Bays. Autorka si také silou vůli vyléčila nádor. Nezhoubný. Nevím jak je to možné, ale v tomto případě to pro mě bylo uvěřitelnější a hlavně mi to dalo pocit a jakousi jistotu, že opravdu je to jen a jen na mě a na mé hlavě, zda se nemoc vrátí. Že člověk má tu moc se sám uzdravovat. Bohužel umí ji asi využít jen velmi málo lidí. Jinak by nebylo nemocí, že jo?

A samozřejmě mi pomáhalo i čtení některých blogů. Teda vlastně jednoho. A to blog Deník Raka od Terezy Schillerové. Jelikož vždy se mi svým psaním a hlavně časováním trefila do noty. Teď se chystám si od ní přečíst její druhou knihu a uvidíme. Věřím, že mi dá další náhled na mé postrakovinové stavy. Které jsou často náročnější než sama léčba.

Samozřejmě mimo tyto “motivační” knihy čtu i klasickou beletrii, která vás zase odpoutá od běžného dění, zavede vás do světa imaginarity, což je podle mě v období léčby, po léčbě, ale vlastně i když vám nic není, velmi osvěžující. Mezi ty, které mají i přidanou jakousi duchovní hodnotu musím zmínit Dvě slova jako klíč od Josefa Formánka. Teď skoro po roce od přečtení tedy nejsem schopna si vzpomenout na konkrétní dějové linky, ale vím, že kniha kě mně přišla v době, kdy jsem ji potřebovala. A fakt mi sedla a pomohla mi pochopit další věci. 

Jak to máte vy? Čtete? Pomáhají vám knihy překonávat těžké okamžiky? Jaká vám pomohla nejvíce?

 

Prodělala jsem rakovinu prsu a během léčby jsem si začala psát blog. Zpočátku jsem netušila co mě čeká, co se mnou bude a hlavně zda to zvládnu. Jelikož jsem těžko hledala informace a každé zadání slova rakovina do googlu mou psychiku poslalo dolů, rozhodla jsem se, že pomůžu ženám, které jsou ve stejné situaci. Můj příběh si můžete přečíst zde:
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů