Články autora
Napsáno: 7. PROSINCE 2017 Sedím na gauči. Na něm měkkoučká vánoční deka. Kolem mně tlumené světlo od svíček. Vůně ze svíčky Yankee Candle a z čerstvě upečeného cukroví. Deku jsem koupila v akci v Globusu, za pětikilo, v Pepcu měli tu samou za dvěstě. Po Yankee Candle jsem dlouho toužila. Až jsem si ji konečně koupila. V akci. Hraje příjemná hudba. To mi teda dá...
Napsáno: 22. LISTOPADU 2017 Jako chtěla bych vám napsat něco plné nadhledu a vtipu. A občas mám i super nápady. Ale než seženu čas a něco kam bych to napsala (myslím tím kus papíru nebo tak něco), tak to většinou zapomenu. Na co to jen svést? Na dlouhé kojení, 4,5 roku na mateřské, chemoterapie nebo jen prachsprosté stárnutí? Stárnutí??? No tak to...
Napsáno: 14. LISTOPADU 2017 Jak už jsem psala, nejsem teď zrovna v rovnováze. Ale pomalu se to lepší. Ale dnešek…dnešek fakt stál za to. Opět, začalo tím, že jsem se moc nevyspala. Místo abych zalehla, tak jsem ještě na ZOOTu honila outfity na sobotní večer. Nic jsem neulovila, zato jsem si zadělala na den plný chaosu. Probuzení ještě šlo. Ale...
Napsáno: 10. LISTOPADU 2017 Loni jsem měla před sebou šestou chemoterapii, probíhala soutěž Czech Blog Awards, já jsem psala blog celkem krátce. Přesně tak dlouho, jak dlouho jsem měla u sebe rakovinu. A říkala jsem si, že bych se té soutěže fakt chtěla zúčastnit. Ale loni se mi to nehodilo, jednak jsem se ještě necítila jako blogerka,...
Napsáno: 1. LISTOPADU 2017 Tak už je to týden co jsme se vrátili z Athén. Ne, vlastně už měsíc. No trvá mi docela dlouho napsat jeden článek:-). Ale zpět k Athenám. Bylo tam krásně. Bylo tam veselo. Byl to chvílemi adrenalin. Bylo tam teplo. To je to hlavní na co si teď po týdnu/vlastně po měsíci vzpomenu. A liduprázdno. Na plážích. Na Řeky...
Rakovina se na mně valí ze všech koutů. I google mi sprostě a netaktně nabízí příběhy lidí, kteří mají rakovinu a zbývá jim pár týdnů života. O co mu jako jde?? Je to prostě jen jednoduchá sociální bublina. Jelikož se mě toto téma přímo dotýká, tak o něm sem tam čtu. Stýkám se s lidmi, kteří rakovinu měli nebo jí prochází. A jsem...
Napsáno: 24. ZÁŘÍ 2017 Odlet z Bratislavy ve 20:30, přílet Athény 23:30. Cesta z Prahy do Bratislavy se zastávkou v Brně 6h. S dětmi ideální cesta, nemyslíte? Ale low budget je low budget. Ryanair z Prahy do Athén nelétají. Poté přesun do pronajatého bytu. Děti spí, máme spoustu věcí, není čas na hrdinství a berem první taxi stojící před letištní halou. Narve nás všech...
Napsáno: 19. ZÁŘÍ 2017 Zažila jsem týden prosycený strachem. Vyčerpalo mě to. Dost. Nebyl to takový ten strach, kdy se bojíte, že něco nezvládnete. Ani strach z něčeho co vás děsí. Už vůbec to nebyl strach, že se ztrapníte. Že budete druhým pro smích. Ba, nebyl to ani strach o druhou osobu. Byl to prostý, surový strach...
Napsáno: 4. ZÁŘÍ 2017 Paralýza. To se tak těšíte na jedno z mnoha vyšetření. Malinký červíček strachu hlodá, ale malý strach vždy dokáže přebít optimismus a plány co vše budu dělat, když jsem sama a můžu co se mi zamane. V den vyšetření se v šest ráno vymátožíte z postele. A pak do ní ještě na pět minut zalezete. Raději obětuji snídani než 5...
Napsáno: 18. SRPNA 2017 Tak dnešek se zas podařil 😀 Před pěti lety jsem se vdávala, před čtyřmi roky jsem netrpělivě očekávala Julii, které se na svět moc nechtělo, před třemi jsme si už byl na cestě Edwin a nevím co jsme dělali, před dvěmi byla vedra a už jsme byli čtyři, před rokem, všichni víme. A letos to bylo...
Edita Strusková