Co jsem si zatím prošla za vyšetření?

Napsáno: 12. SRPEN 2016

Po vyslovení, pro mně v tu chvíli, dosti zdrcující diagnózy, se rozjel koloběh vyšetření. Má psychika se pozvedla konzultací u skvělé onkoložky Terezy Kohlové. Mým největším strašákem byly metastázy do dalších orgánů. Doktorka mě uklidnila, že na 99% nikde nic nebude. Aby se to potvrdilo, vystavila mi milion poukazů na různa vyšetření. Určila mi termín první chemoterapie, ještě týž týden ve čtvrtek. Ufff, fofr. Ale byla jsem ráda.

A co jsem vše absolvovala:

Mammograf – jo, zmáčkne, resp.slisuje vám to prsa, ale nebolí to.

Rentgen plic – naprostá pohoda, mě dopadl dobře, mohla jsem si připsat další malé vítězství

Krev – kvůli chemoterapii, taky dobrý

Scintigrafie kostí – to bylo nadýl, musela jsem poslat děti s mamkou na jih, poněvadž mi píchli nějaký nuklid a byla jsem radioaktivní (asi jako Homer v Simpsonech). Ale od začátku.

Ráno v sedm jsem naklusala do nemocnice v Krči na radioizotopové pracoviště, kde to šíleně smrdělo a byli tam divní lidé. Asi byli radioaktivní. Píchli mi injekci s radionuklidem a poslali mě na tři hodiny pryč.

Prekérní situace, domů jsem nemohla, byly tam děti. Tak jsem se rozhodla, že navštívím jednu kavárnu, která je děsně IN protože o ní píšou všichni blogeři a celebrity a davájí fotky na Instagram (taky jsem tam jednu dala, haha:-)). Našla jsem si spojení, paráda, trvá to jen půl hodiny. Sedla jsem do autobusu a čtu si. Najednou autobus stojí a řidič mě vyhazuje. Autobus má nějakou předčasnou konečnou. V tu chvíli mi dochází,ze jsem sedla sice do správneho čísla, ale špatným směrem. No ještě že měl výluku, jinak bych dojela asi až někam na Žižkov:-D.

Když konečně sednu na správný bus správným směrem, dojedu na tramvaj, ještě se raduji, že mi to hned jede, sednu, čtu si, najednou tramvaj prázdná a já na konečné někde na Černokostelecké. Opět jsme sedla na tramvaj špatným směrem:-D Ta radioaktivita má asi dost významný vliv na mozek, nebo že by byl problém jinde ;-)? No nicméně do kavárny jsem dojela, dokonce jsem měla celou hodinu na to si tam posedět, sice mi chyběl MacBook, abych zapadla, ale což…zachvíli budu holohlavá, tak si musím na tu jinakost zvykat.

V deset jsme se zvedla a jela jsem zpět do Krče. Po chvíli čekání mě paní poslala na záchod a pak už na stůl a pod gamakameru (mám takový pocit a co si matně pamatuji z přednášek ze Zdravotnické techniky). Tam jsem se prospala a za 15 minut bylo hotovo. Vše bylo v pořádku, ufff. Další malá výhra. Na oslavu jsem si zašla ke kadeřnici nechat to trochu zkrátit, až mi to začne padat. A vyšel z toho fakt cool účes s barvou po které jsem toužila dlouho a nikdy ne a ne chytnout. Škoda, že to mám jen na dva týdny, fakt pech.

 


Ultrazvuk břicha – bála jsem se, ne vyšetření, ale výsledku, ale taky dobré. Super!

Značení nádoru – kdyby náhodou během chemoterapie nádor zmizel (KÉŽ BY!!!), tak aby doktoři věděli, kde operovat. No vzhledem k tomu, že nesnáším injekce, tak nic příjemného, ale se zaťatými zuby se to dalo zvládnout a bylo to rychlé.

Echo srdce – pohoda, vše dobré.

Do budoucna mě čekají pravidelné ultrazvuky prsa pro kontrolu jak nádor reaguje na chemoterapii, vroucně si přeji, aby se zmenšoval a soustředím na to veškerou svojí vnitřní energii :-)).

Prodělala jsem rakovinu prsu a během léčby jsem si začala psát blog. Zpočátku jsem netušila co mě čeká, co se mnou bude a hlavně zda to zvládnu. Jelikož jsem těžko hledala informace a každé zadání slova rakovina do googlu mou psychiku poslalo dolů, rozhodla jsem se, že pomůžu ženám, které jsou ve stejné situaci. Můj příběh si můžete přečíst zde:
Komentáře
  1. Lucie napsal:

    Účes opravdu úžasný! x-)

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů