Jak mě opustily vlasy

Napsáno 2.9.2016

Nevím jak u ostatních, ale mně když oznámili tu novinku, že se mi v prsu zabydlel zhoubný nádor, tak mně mimojiné napadlo, že asi poztrácím všechny vlasy. Ale ne, netrápilo mně to, spíš jsem to brala jako další změnu. Doktorka mi to pak vyvrátila, že je to individuální. No ale její slova záhy popřely sestřičky podávající chemoterapii. Tam mi bylo s pevnou jistotou řečeno, že do 14 dnů mi vlasy opravdu začnou padat a ať je pak shodím, že jinak to budu mít všude. Tak jsem si došla ke kadeřnici a konečně jsem zkusila účes, na který bych se jindy neodhodlala. No co, stejně to vypadá, když v tom budu vypadat blbě a alespoň to pak, až budu, holohlavá, nebude takový šok.

Po první chemoterapii jsem napjatě čekala kdy to přijde. Dvanáct dnů se NIC nedělo, už jsem začínala věřit, že já třeba budu výjimka. Chahaha…třináctý den to začalo a přesně dva týdny po první chemoterapii jsem vlasy vyndavala po hrstech. Ale zase… každý má občas neposlušný vlas, který trčí tu tady, tu tam a ne a ne se vrátit na své místo, musíte na to napatlat tunu gelu, aby to drželo. Já takový problém nyní nemám. Trčí mi vlas někde, kde nemá co dělat? No problemo, vezmu ho a vyndám ho z hlavy. Ano, vyndám, nemusím nic trhat. On jde dobrovolně.:-D.

Šestnáctý den po chemoterapii vlasy drží na hlavě jen silou vůle, přemýším, zda přestanou padat, když je nalakuju. Ale ouha, lak nemám. Tak soustředím svou vůli ještě více, odpoledne máme oslavu Julinky třetích narozenin, tak ať alespoň pro fotku tam pár vlasů vydrží. 

Na oslavě se brácha přeorientoval na profesi kadeřníka a vzala mě strojkem na trojku:-). Konečně jsem vyzkoušela, jaké to je mít krátké vlasy. V létě? Ideální účes!

No ale nestačilo mi to a v pondělí jsem pasovala do role kadeřníka dalšího člena rodiny. No, Zdendovi jsme moc nevěřila, tak jsem úkolem vzít to dohola, pověřila Marušku (Z.sestru a tudíž mojí nejmilejší švagrovou, díky MARUŠKO!). No přiznám se 3mmm a 0,5mm (nebo kolik mi tam zůstalo), je dooost rozdíl.

Ráno mi přišla hlídat kamarádka s dětmi, já jsem na ně vybafla bez šátku (mým dětem se šátek nelíbí:-D a chuděrky holky div nevzaly zpátečku. Tak si raději na hřiště a tak v zájmu všech beru šátek. 

Chtěla jsem počkat se zveřejněním článku na dobu, kdy mi vypadají vlasy úplně. Ale oni mrchy stále drží a co hůř mám pocit, že na temeni mi dorůstá kolečko nových vlasů! Takže mám ukázkový ostůvek, který se nosil někdy na začátku tisíciletí (tohoto), mám pocit. Navíc vlasy píchají a vůbec to není příjemné. Vy kdo jste tím prošly, tak jste to takto měly??

Prodělala jsem rakovinu prsu a během léčby jsem si začala psát blog. Zpočátku jsem netušila co mě čeká, co se mnou bude a hlavně zda to zvládnu. Jelikož jsem těžko hledala informace a každé zadání slova rakovina do googlu mou psychiku poslalo dolů, rozhodla jsem se, že pomůžu ženám, které jsou ve stejné situaci. Můj příběh si můžete přečíst zde:
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů