Články autora
Napsáno: 14. ŘÍJNA 2016 Ležím v posteli a snažím se odklonit svojí mysl od toho, jak mi mojí krev intoxikují Antracykliny. Dnes jsem byla na chemoterapii. A v tu chvíli si uvědomuji, jak skvělou možnost jsem díky své nemoci dostala. I když dosti brutálním způsobem. Dostala jsem tu možnost zjišťovat další rozměr a možnosti svého mozku. Uznávám, některé mé mozkové funkce...
Napsáno: 23.ZÁŘÍ 2016 Tentokrát se mi na chemoterapii vůbec nechtělo, jednak jsem se cítila zdravá a plna sil a představa toho, že mě to, byť jen na pár dnů, sejme, se mi vůbec nelíbíla. Navíc Zdenda jel na služební cestu, tak mi chyběla psychická podpora. A den před jsem neměl úplně ok krev, tak jsem se musela cpát pyridoxinem, další den...
Napsáno: 25.8.2106 Nepoblila jsem se!! Aby taky, když jsem vyfásla léky drahé jak luxusní pětichodová večeře u Pohlreicha. Byla jedna krizička, kterou jsem zaspala, no v podstatě jsem prospala celý den, celý další den jsem proležela. Teda, kolem oběda jsem dostala chuť na vývar a čokoládové sufflé, tak jsem vytáhla Zdendu z práce, svalila se z našeho kopce dolů do naší oblíbené...
Napsáno: 15. ZÁŘÍ 2016 Čas mezi chemoterapiemi plyne rychle. Musím říct, že se cítím jak na dovolené. První den si poležím, cítím jak se mi ta chemie zarývá do každé buňky v těle, pak přemýšlím, zda mi je blbě fakt nebo je to jen psychika. Pak si teda řeknu, že mi je asi fakt blbě, vezmu prášek, resp....
Napsáno 2.9.2016 Nevím jak u ostatních, ale mně když oznámili tu novinku, že se mi v prsu zabydlel zhoubný nádor, tak mně mimojiné napadlo, že asi poztrácím všechny vlasy. Ale ne, netrápilo mně to, spíš jsem to brala jako další změnu. Doktorka mi to pak vyvrátila, že je to individuální. No ale její slova záhy popřely sestřičky podávající...
Napsáno: 9. ZÁŘÍ 2016 Nikdy jsem nebyla aktivní atlet, jako v tom smyslu, že jsem trénovala v nějakém klubu a účastnila se závodů. Jo, vždy to byl můj sen, ale nikdy jsem neposbírala odvahu a jít se přihlásit mezi tu elitu, kterou si trenér atletiky v našem městě vybíral na školních olympiádach. Já se tam nikdy nedostala, vždy jsem byla na hodinách...
Napsáno: 17. SRPEN 2016 Chemoterapie…Jo, tak to budu holohlavá, minimálně půl roku v posteli, každým dnem na prahu smrti, totálně vyčerpaná. Tak to byly moje představy, které jsem si vytvořila podle toho, co jsem četla na internetu, v médiích. Zdendovi jsem s naprostou vážností sdělila, že budu potřebovat někoho, kdo u nás po dobu léčby bude a bude se starat o děti a trochu i o...
Napsáno: 12. SRPEN 2016 Po vyslovení, pro mně v tu chvíli, dosti zdrcující diagnózy, se rozjel koloběh vyšetření. Má psychika se pozvedla konzultací u skvělé onkoložky Terezy Kohlové. Mým největším strašákem byly metastázy do dalších orgánů. Doktorka mě uklidnila, že na 99% nikde nic nebude. Aby se to potvrdilo, vystavila mi milion poukazů na různa vyšetření. Určila mi termín první...
Napsáno: 11. SRPEN 2016 Jak už jsem psala v předchozím příspěvku, během táborové rozlučky pod rouškou alkoholu, den před svými 31. narozeninami jsem si v podpaží (neboli v axille, pro vzdělance) našla bulku. Moc mě to nevyděsilo, jsme přece mladá. PONDĚLÍ No na popud mamky jsem hned v pondělí na své narozeniny vyrazila na gynekologii, ihned jsem dostala poukaz na SONO prsu....
Napsáno: 11. SRPEN 2016 Blog jsem chtěla založit už dávno, dávno. V době kdy byste blogery spočítaly na prstech jedné ruky a jedné nohy s plným počtem prstu. Nejprve o cestovaní. Napsala jsem několik článků, rozuměj DVA, dala je na facebook…A nikdo je nečetl. NIKDO, resp. nikdo mi nedal lajk. Takže tím skončil první pokus o to, založit blog. Pak jsem porodila...
Edita Strusková