Všude, včetně na mých sociálních sítích, se v tento měsíc dočtete, jak je důležité samovyšetření prsou. Ale jak se toto vyšetření dělá? Čtěte dále a dozvíte se:-). Prsa byste si měli (ano měkké „i“ je na místě, jelikož i muži by si svá prsa měli kontrolovat) vyšetřovat jednou za měsíc, ideálně 5.-10. den od začátku menstruace. Pokude nemenstruujete, určete si jeden...
Prsa…téma pro muže, ženy…jednou jsou malá, po druhé velká, povislá, nesoumerna…já ty svoje nesnasela…od momentu, kdy mi začaly růst…nejprve jsme kvůli nim nemohla ležet na brise, než jsem si zvykla, pak vyrostla moc a blbě se mi s nimi sportovalo, prekazely mi, nemohla jsem sehnat hezké prádlo, měla jsem pocit, ze vypadam vyzyvave, kdykoliv jsme si vzala výstřih…jednu dobu...
Říjen je měsíc rakoviny prsu. Před dvěmi touto dobou měla před sebou 4. chemoterapii, před sebou ještě další 4, operaci, radioterapii. Musím říct, že období léčby, bylo paradoxně velmi fajn. Když se léčba blížila ke konci, tak jsem na dobu, kdy jsem chodila na chemo vzpomínala velmi ráda. Řeknete si, ta je divná. Ale bylo to proto,...
Je to…BEZMOC SMUTEK TĚLO SE VZMÍTÁ JE PLNÉ EMOCÍ – ne těch pozitivních STRACH – ne ze smrti, ale z čekání. Že budu sama. Z neznámého. Protože je to daleko, je to abstraktní. Ale přesto jsou okamžiky, kdy je to tak blízko. Kdy se od vás nejbližší odklánějí, říkají že to bude dobré, v tom lepším případě. Nebo...
Napsáno: 23. LEDNA 2018 Parkujeme auto před nádražím, Zdenda hází na záda mou třicetikilovou krosnu, ve které nic není, jak zjišťuji o pár hodin později při vybalování a já ještě v posledních minutách dělám před autem módní přehlídku a nemůžu se rozhodnout, jakou bundu a jakou kabelku si vezmu. A hurá směr Plzeň, kde očekávám trochu adrenalin při přestupu na pendolino. Ale...
Napsáno: 10. LEDNA 2018 Před více jak rokem, když jsem onemocněla, tak jsem se ke své situaci postavila čelem. Všichni mě obdivovali, jak jsem silná a odolná, že to vše tak krásně zvládám. Já jsem si to taky myslela. Připadala jsem si silná a nezlomná jako skála. Jenže rok se s rokem sešel a skála se začala drolit. Navenek...
Napsáno: 14. LISTOPADU 2017 Jak už jsem psala, nejsem teď zrovna v rovnováze. Ale pomalu se to lepší. Ale dnešek…dnešek fakt stál za to. Opět, začalo tím, že jsem se moc nevyspala. Místo abych zalehla, tak jsem ještě na ZOOTu honila outfity na sobotní večer. Nic jsem neulovila, zato jsem si zadělala na den plný chaosu. Probuzení ještě šlo. Ale...
Napsáno: 10. LISTOPADU 2017 Loni jsem měla před sebou šestou chemoterapii, probíhala soutěž Czech Blog Awards, já jsem psala blog celkem krátce. Přesně tak dlouho, jak dlouho jsem měla u sebe rakovinu. A říkala jsem si, že bych se té soutěže fakt chtěla zúčastnit. Ale loni se mi to nehodilo, jednak jsem se ještě necítila jako blogerka,...
Napsáno: 19. ZÁŘÍ 2017 Zažila jsem týden prosycený strachem. Vyčerpalo mě to. Dost. Nebyl to takový ten strach, kdy se bojíte, že něco nezvládnete. Ani strach z něčeho co vás děsí. Už vůbec to nebyl strach, že se ztrapníte. Že budete druhým pro smích. Ba, nebyl to ani strach o druhou osobu. Byl to prostý, surový strach...
Napsáno: 4. ZÁŘÍ 2017 Paralýza. To se tak těšíte na jedno z mnoha vyšetření. Malinký červíček strachu hlodá, ale malý strach vždy dokáže přebít optimismus a plány co vše budu dělat, když jsem sama a můžu co se mi zamane. V den vyšetření se v šest ráno vymátožíte z postele. A pak do ní ještě na pět minut zalezete. Raději obětuji snídani než 5...
Edita Strusková